Uzavření sňatku je významným mezníkem v lidském životě. A to bez ohledu na to, zda se ti dva chtějí nebo musejí brát, zda tak činí zcela dobrovolně nebo pod vlivem někoho, komu nemohou říci ne. A když už se svatba koná, měla by mít z výše zmíněných důvodů náležitou úroveň. Mělo by se na ni vzpomínat i po letech, a to ne jako na nějakou šaškárnu, ne-li dokonce trapas.
Ovšem na druhou stranu by se to zase s onou vážností nemělo tolik přehánět. Protože jde o začátek společné cesty životem a nikoliv o nějaký funus.
A nemusí tak být vůbec na škodu zařídit si i nějaké to profesionální obveselení. Jaké? Jako přímo dokonalá zábava na svatbu může posloužit třeba i pozvání si kouzelníka. Pochopitelně žádného šamana, který tam bude jen drmolit rádoby kouzelné formulky, ani někoho, kdo se vydává za proroka či mesiáše, jenž dokáže (naslibovat) zázraky, ale někoho, kdo provozuje čáry s cílem pobavit. Někoho, kdo se netají tím, že to vlastně není opravdové, že jde jen o důmyslné triky, jež slouží k potěšení a nic víc.
Takový kouzelník připraví pro novomanžele i jejich hosty právě takový program, jenž učiní svatbu dokonalejší i ve chvíli, kdy se do toho třeba ti dva zase až tak neženou nebo když se mají takovým sňatkem spojit rody, které si doposud dost možná ani nemohly přijít na jméno.
Takový kouzelník si napřed začaruje před svatebčany, pak provede nějaké ty čáry máry i s ženichem a nevěstou a nakonec předvádí své umění i bezprostředně mezi hosty a diváky u jednotlivých stolů. Mění karty přímo pod rukama diváků, nechává objevit mince i zmizet prstýnky (to však pochopitelně nikoliv s úmyslem je zcizit), a tak dále, to podle toho, jak dlouhý program si objednavatelé přejí a kolik účastníků se na té které svatbě sejde.
Takový kouzelník prostě pozvedne náladu, osvěží na duchu, zpříjemní atmosféru mezi jídlem, pitím a tancem. A i když je to jeho vystoupení, zapojí určitě i hosty kolem. A rozhodně se netřeba bát toho, že by novomanžela proměnil v žabáka nebo nechal zmizet novopečenou manželku.